Purim

Purim je jedním z nejveselejších židovských svátků. Slaví se na připomínku záchrany perských Židů před jejich vyhlazením rukou králova služebníka Hamana, jak je zaznamenáno v knize Ester.

Kolem roku 355 př. o. l. vládl v Persii král Ahasver, který zapudil svou manželku, královnu Vašti, protože nechtěla přijít na hostinu, kterou král pořádal, nahá. A tak vyslal posly, aby mu v zemi našli nejkrásnější dívku a přivedli mu ji za manželku. Jeho ženou se stala krásná židovská dívka Ester (Hadasa). O jejím původu však král nic nevěděl.

V té době králův ministr, která usiloval o vyhlazení Židů, získal od krále souhlas pobít všechny Židy v zemi. Se svými stoupenci vylosoval jako den, který byl určen pro masové vraždění, 14. adar. Od tohoto losování je také odvozen název purim (pur = los). O Hamanových plánech se však dozvěděl Mordechaj, Esteřin strýc, a o všem královnu zpravil. Ta ve snaze zachránit svůj národ uspořádala pro krále hostinu, kde mu prozradila svůj původ a král na její prosbu Hamanovy plány překazil a spolu s jeho stoupenci jej dal pověsit.

O svátku purim je zvykem číst Megilat Ester (knihu Ester) a pořádat karneval, kdy se děti, ale i dospělí oblékají do masek a kostýmů a zvukem řehtačky a dupáním nohou při vyslovení Hamanova jména "vymazávají hříšníkovo jméno". Zvykem je také hrát purimšpíl (purimovou divadelní hru), která může být pojata jako příběh z knihy Ester nebo parodie na současné poměry.

Na purim se pořádá také velká hostina, pečou se hamataše (hamanovy uši - taštičky plněné mákem nebo povidlem) a dospělí pijí také hojně víno.